Vůbec nejtěžším zvířetem může být prastará velryba nalezená v peruánské poušti

Mohl by se objevit nový uchazeč o nejtěžší zvíře, jaké kdy žilo. Zatímco modrá velryba již dlouho drží titul, vědci vykopali zkameněliny ze starověkého obra, které by mohly naklonit misky vah.

Vědci tento druh popsali ve středu v časopise Nature. Každý obratel kolosu Perucetus neboli „kolosální velryba z Peru“ váží přes 100 kilogramů a jeho žebra měří téměř 1,4 metru na délku.

„Je prostě vzrušující vidět tak obří zvíře, které je tak odlišné od všeho, co známe,“ řekl Hans Thewissen, paleontolog z lékařské univerzity v severovýchodním Ohiu, který se na výzkumu nezúčastnil.

Kosti objevil před více než deseti lety Mario Urbina z přírodovědného muzea Univerzity San Marcos v Limě. Mezinárodní tým strávil roky jejich vykopáváním ze strany strmého skalnatého svahu v poušti Ica, oblasti v Peru, která byla kdysi pod vodou a je známá svými bohatými mořskými fosiliemi.

 

Masivní fosílie, které jsou staré 39 milionů let, „se nepodobají ničemu, co jsem kdy viděl,“ řekl autor studie Alberto Collareta, paleontolog z italské univerzity v Pise.

Po vykopávkách vědci pomocí 3D skenerů studovali povrch kostí a vrtali do nich, aby nahlédli dovnitř. Použili obrovskou, ale neúplnou kostru k odhadu velikosti a hmotnosti velryby, přičemž pro srovnání použili moderní mořské savce, řekl autor studie Eli Amson, paleontolog ze Státního přírodovědného muzea v německém Stuttgartu. Spočítali, že starověký obr vážil někde mezi 94 a 375 tunami. Největší nalezené modré velryby byly v tomto rozmezí – kolem 200 tun.

Jeho tělo bylo dlouhé asi 20 metrů. Modré velryby mohou být delší, některé dorůstají délky více než 30 metrů. To znamená, že nově objevená velryba byla „možná nejtěžším zvířetem všech dob,“ řekl Collareta, ale „s největší pravděpodobností to nebylo nejdelší zvíře vůbec“.

Částečně váží více, protože její kosti jsou mnohem hustší a těžší než kosti modré velryby, vysvětlil Amson. Tyto superhusté kosti naznačují, že velryba mohla trávit čas v mělkých pobřežních vodách, uvedli autoři. Ostatní obyvatelé pobřeží, jako kapustňáci, mají těžké kosti, které jim pomáhají zůstat blízko mořského dna.

Bez lebky je těžké vědět, co velryba jedla, aby udržela tak obrovské tělo při životě, řekl Amson. Je možné, že P. Colossus sháněl potravu podél mořského dna, řekli výzkumníci, nebo jedl tuny krilu a dalších drobných mořských tvorů ve vodě.

Ale „nepřekvapilo by mě, kdyby se tato věc skutečně živila úplně jiným způsobem, než bychom si nikdy nedokázali představit,“ dodal Thewissen.